NSD kalkulačka

Přidat na web Metainformace

Ostatní nástroje

Kalkulačka největšího společného dělitele

Kalkulačka největšího společného dělitele

Než přistoupíme k definici pojmu největšího společného dělitele (GCD), je nutné porozumět tomu, co je společný dělitel obecně.

Je známo, že celé číslo může mít více dělitelů. Zajímá nás současný přístup k nim několika celými čísly. Společného dělitele několika celých čísel považujeme za číslo, které může fungovat jako dělitel pro každé číslo ze zadané řady.

Například čísla 8 a 12 mají tyto společné dělitele: 1 a 4. To lze snadno ověřit zápisem matematických výrazů: 8 = 4 ⋅ 2; 12 = 3 ⋅ 4.

Je třeba poznamenat, že každé číslo má zpočátku alespoň dva společné dělitele: každé číslo je dělitelné samo o sobě beze zbytku a je také dělitelné 1.

Určení největšího společného dělitele

Největší společný dělitel (GCD) dvou přirozených čísel je největší z přirozených čísel, kterým můžeme dělit dvě naše čísla. Pokud je hodnota největšího společného dělitele dvou přirozených čísel 1, pak tato čísla nazýváme coprime.

Pro dvě čísla aab je největším společným dělitelem číslo, kterým lze beze zbytku dělit aab. Tento výraz je zapsán následovně: gcd (a, b) = c.

Další způsob zápisu GCD: (a, b) = c. Ve většině případů se však používá první možnost.

Takže například čísla 4 a 16 mají největšího společného dělitele rovného 4. Zapišme: gcd (4, 16) = 4.

Popišme, jak jsme došli k tomuto výsledku:

  • Vypsali jsme všechny dělitele čísla 4. Dostali jsme: 4, 2, 1.
  • Dále jsme vybarvili všechny dělitele 16. Máme: 16, 8, 4, 2, 1.
  • Vybrali jsme dělitele, které jsou společné pro 4 i 16. Máme: 4, 2, 1.
  • Z výsledných společných dělitelů byl vybrán největší. Toto je 4.
  • Dostáváme odpověď: pro čísla 4 a 16 je GCD 4.

Podobně můžete najít GCD pro tři nebo více celých čísel. V tomto případě to bude největší celé číslo, kterým můžete vydělit všechna čísla z navrhované řady.

Takže například největší dělitel pro celá čísla 6, 12, 18, 42 bude číslo 6, tedy gcd (6, 12, 18, 42) = 6. Odpověď byla získána pomocí algoritmu podobné tomu, co bylo popsáno výše - pro čísla z řady byli postupně vypsáni všichni dělitelé a poté byl vybrán největší z nich.

Vlastnosti GCD

Největší společný dělitel má řadu vlastností, které budou relevantní pro GCD kladných celých čísel s děliteli většími než nula.

Vlastnost 1

Změnou místa čísel se konečná hodnota GCD nezmění. Toto prohlášení můžete napsat takto:

  • gcd(a, b) = gcd(b, a).

Vlastnost 2

Je-li a dělitelné b, pak množina společných dělitelů aab je stejná jako množina dělitelů b. Napsáno takto:

  • gcd(a, b) = b.

Prokázanou vlastnost největšího dělitele lze použít k nalezení gcd dvou čísel, když je jedno z nich dělitelné druhým. V tomto případě se GCD rovná jednomu z těchto čísel, kterým je jiné číslo dělitelné.

Například:

  • gcd(12, 4) = 4.

Podobné:

  • gcd(10, 1) = 1.

Vlastnost 3

Pokud a = bq + c, kde a, b, c a q jsou celá čísla, pak množina společných dělitelů aab je stejná jako množina společných dělitelů b a c.

Stane se platná rovnost gcd (a, b) = gcd (b, c).

Vlastnost 4

Výraz gcd(ma, mb) = m ⋅ gcd(a, b) platí za předpokladu, že m je libovolné přirozené číslo.

Vlastnost 5

Řekněme, že p je libovolný společný dělitel a a b.

Potom:

  • gcd(a / p, b / p) = gcd(a, b) / p.

Pokud p = gcd(a, b), dostaneme:

  • gcd (a / gcd (a, b), b / gcd (a, b)) = 1,

Čísla a / gcd (a, b) a b / gcd (a, b) jsou tedy druhá.

Vlastnost 6

Jakákoli dvě čísla mají alespoň jednoho společného dělitele – toto je číslo 1.

Pro práci s obyčejnými zlomky je nezbytná znalost teoretických základů konceptu GCD a také praktické dovednosti v jeho definici. Navíc GCD úzce souvisí s další matematickou jednotkou – nejmenším společným dělitelem. Obě definice jsou obvykle studovány jako součást standardních školních osnov.

Jak najít největšího společného činitele

Jak najít největšího společného činitele

Nalezení největšího společného dělitele (gcd) je poměrně oblíbený úkol. Tato akce nám pomáhá provádět výpočty, ve kterých se objevují obyčejné zlomky.

Metody pro nalezení GCD

Existuje několik triků, jak najít největšího společného dělitele. Budeme zvažovat nejoblíbenější z nich.

Nalezení GCD s rozkladem čísel na prvočinitele

Tato metoda je jednou z nejčastěji používaných při řešení matematických problémů.

Algoritmus pro určení GCD s rozkladem na prvočinitele se skládá z následujících kroků:

  • Čísla reprezentujeme jako prvočinitele. Například číslo 20 může být reprezentováno jako součin 2 ⋅ 2 ⋅ 5.
  • Vyberte faktory, které budou přítomny v obou rozšířeních.
  • Najděte součin těchto faktorů.

Podívejme se na několik příkladů použití tohoto algoritmu v praxi:

Určete GCD čísel 12 a 8.

Rozložte 12 a 8 na prvočinitele:

  • 12 = 2 ⋅ 2 ⋅ 3.
  • 8 = 2 ⋅ 2 ⋅ 2.

Podíváme se na to, jaké faktory jsou přítomny v obou rozšířeních. Najít: 2 a 2.

Vynásobíme faktory a dostaneme:

  • 2 ⋅ 2 = 4.

Odpověď: gcd (12, 8) = 4.

Určete GCD čísel 75 a 150.

Posloupnost řešení je podobná jako v předchozím příkladu.

Představme 75 a 150 jako hlavní faktory:

  • 75 = 3 ⋅ 5 ⋅ 5.
  • 150 = 2 ⋅ 3 ⋅ 5 ⋅ 5.

Určete faktory opakující se v obou expanzích: 3, 5 a 5.

Výsledná čísla vynásobíme dohromady: 3 ⋅ 5 ⋅ 5 = 75.

Odpověď: gcd (75, 150) = 75.

Určete GCD čísel 9 a 5.

Tento příklad používá prvočísla, jejichž násobitel může být pouze 1.

Když započítáme 9 a 5 do prvočinitelů, uvidíme, že nemají stejné faktory:

  • 5 = 5.
  • 9 = 3 ⋅ 3.

Je třeba mít na paměti, že tento případ je zvláštní. Taková čísla jsou coprime a jejich společný dělitel je jedna.

Euklidův algoritmus

Tento algoritmus byl pojmenován po starověkém řeckém matematikovi Euklidovi, který jej poprvé popsal ve svých spisech (7. a 10. kniha „Počátků“). Je známo, že Euclid nebyl autorem tohoto algoritmu. Přesto je považován za jeden z nejstarších dnes používaných algoritmů.

Euklidův algoritmus usnadňuje výpočet největšího společného dělitele dvou kladných čísel.

Pro nalezení GCD (a, b) vypadá tento algoritmus takto:

  • Pokud a = 0, pak gcd(a, b) = b, protože gcd(0, b) = b a algoritmus se zastaví.
  • Pokud b = 0, pak gcd(a, b) = a, protože gcd(a, 0) = a a algoritmus se zastaví.
  • Vydělte a b se zbytkem (a = b ⋅ q + r)
  • Najděte gcd(b, r) pomocí Euklidova algoritmu, protože gcd(a, b) = gcd(b, r).

Pro ověření účinnosti metody v praxi zvažte příklad.

Je nutné určit GCD čísel 270 a 192.

  • a = 270, b = 192.
  • a ≠ 0.
  • b ≠ 0.

Vydělte a b, dostaneme:

  • 270/192 = 1 (zbytek je 78).

Výsledek můžete napsat jako: 270 = 192 ⋅ 1 + 78.

Dále vypočítáme gcd (192, 78), protože gcd (270, 192) = gcd (192, 78).

Pojďme dál.

  • a = 192, b = 78.
  • a ≠ 0.
  • b ≠ 0.

Vydělte a b, dostaneme:

  • 192/78 = 2 (zbytek je 36).

Lze zapsat jako:

  • 192 = 78 ⋅ 2 + 36.

Vypočítejte gcd(78, 36), protože gcd(192, 78) = gcd(78, 36).

  • a = 78, b = 36.
  • a ≠ 0.
  • b ≠ 0.

Vydělte a b, dostaneme:

  • 78/36 = 2 (zbytek je 0).

Zapišme výsledek jako:

  • 78 = 36 ⋅ 2 + 6.

Vypočítejte gcd(36, 6), protože gcd(78, 36) = gcd(36, 6).

  • a = 36, b = 6.
  • a ≠ 0.
  • b ≠ 0.

Vydělte A B, dostaneme 36 / 6 = 6 (zbytek je 0).

Výsledek zapište v následujícím tvaru:

  • 36 = ​​6 ⋅ 6 + 0.

Dále najdeme gcd(6, 0), protože gcd(36, 6) = gcd(6, 0).

  • a = 6, b = 0.
  • a ≠ 0.
  • b = 0.

Výsledkem je:

  • gcd(6, 0) = 6.

Máme tedy následující posloupnost výpočtů:

  • gcd(270, 192) = gcd(192, 78) = gcd(78, 36) = gcd(36, 6) = gcd(6, 0) = 6.

V důsledku toho máme odpověď:

  • gcd(270, 192) = 6.

Každý z výše uvedených způsobů vyhledávání má své výhody a nevýhody. První metoda je skvělá pro práci s relativně jednoduchými příklady, na rozdíl od druhé, kterou lze použít k řešení složitějších matematických problémů.